Númenor-dějiny

18. prosince 2009 v 18:55 | annadaele666 |  Pán Prstenů

Dějiny

Númenor byl královstvím Dúnadanů, které se nacházelo na ostrově ve Velkém moři, mezi Stŕedozemí a Amanem. Země byla vyzdvižena z moře jako dar lidem, kteří zůstali věrni ve válce proti Temnému pánu Morgothovi, a proto je také někdy nazývána Andor, Darovaná země (v númenorském jazyce Yôzâyan). Říkalo se jí též Elenna (K hvězdám), protože Dúnadané k ní byli navedeni Eärendilovou hvězdou a protože ostrov měl tvar pěticípé hvězdy. Uprostřed ostrova byla hora nazývaná Meneltarma, na níž se nacházelo místo zasvěcené Eru Ilúvatarovi. Největším a hlavním městem Númenoru byl Armenelos.

Šťastná léta

První králem Númenoru se stal Elros, syn Eärendilův, který přijal jméno Tar- Minyatur ("První král"). Za jeho vlády (mezi lety 32 a 442 Druhého véku) a vlády jeho potomků se lidé stali mocnou rasou. První lodě z Númenoru do Středozemě vypluly v roce 600 Druhého věku za panování Tar-Elendila. Nejstarší Tar-Elendilova dcera, Silmarien, měla za syna Valandila; z něj pocházeli Páni z Andúnië, rod, jehož potomkem byli také Amandil a Elendil.
Král Tar-Meneldur si jako první uvědomil, že se ve Středozemi znovu pohnul zlý duch. Šestý král, Tar-Aldarion se vydával často do Středozemě, rozešel se se svou manželkou Erendis a zanechal ji jediné dítě, dceru. Ta se stala první vládnoucí královnou a přijala jméno Tar-Ancalimë. V historii Númenoru pak existovaly ještě dvě další vládnoucí královny.
Tar-Minastir poslal na pomoc vojsko Gil-Galadovi v první válce s temným pánem Sauronem. Za jeho syna Tar-Ciryatana se objevily první stíny na blaženosti Númenoru.

Temné roky

Valari na počátku Númenorejcům zakázali plavit se na západ z dohledu břehů Númenoru, aby lidé neupadli do pokušení hledat Blaženou říši a aby nezatoužili po nesmrtelnosti Valarů a Eldarů. Postupem času ale Númenorejci začali proti Zápovědi Valarů reptat a marně hledali způsoby, jak získat věčný život, který jim byl podle jejich názoru odepřen. Neodvažovali se však proti Valinorským pánům vystoupit otevřeně, a tak se alespoň dychtivě oddáváli radovánkám života. Rostli v moci a nádheře, své lodě kormidlovali na východ a kolonizovali rozsáhlá území ve Středozemi, nejprve jako přátelé tamějších obyvatel, později jako vládci a tyrani. Brzy se Númenor stal mocnou námořní říší, s kterou se nikdo nemohl poměřovat. Jen někteří z Númenorejců, kteří se označovali jako "Věrní", zůstali oddáni Valar a setrvávali v přátelství s elfy.
Král Tar-Atanamir Velký jako první začal vybírat poplatky od středozemských lidí a odmítl se vzdát žezla ve prospěch svého syna, dokud nezemřel. Byl také pyšný a žádostivý a otevřeně mluvil proti Valar a Eldar.
Po králi Tar-Calmacilovi přijímali panovníci jména v númenorském (neboli adûnajském) jazyce. Jméno 20. krále, Ar- Adûnakhôra, bylo navíc podle Věrných rouhavé, neboť znamenalo "Pán Západu". Za tohoto panovníka bylo také zakázáno používání elfských jazyků.
24. král, Ar-Inziladûn litoval způsobů svých předchůdců, změnil si jméno na Tar-Palantír a toužil po obnově přátelství s Eldar. Po jeho smrti se však s jeho dcerou, jež se měla stát čtvrtou vládnoucí královnou, protiprávně oženil Ar-Pharazôn a uchvátil žezlo.
Roku 3255 druhého věku vyplul Ar-Pharazôn do Středozemě, aby se střetl se Sauronem. Sauron se, tváří v tvář moci Númenorejců, poddal, byl zajat a odvezen na Númenor. Brzy se však stal královým rádcem a sliboval Númenorejcům věčný život, pokud budou uctívat Melkora Bauglira. Ar-Pharazôn proto vztyčil obrovský, Melkorovi zasvěcený chrám, v němž byly nabízeny lidské oběti.
Také strom Nimloth, o němž se říkalo, že je jeho osud spojen s osudem králů, byl sťat a spálen jako oběť Melkorovi. Isildur však, s nasazením života, zachránil jeden z plodů Nimlothu a Věrní tajně vypěstovali nový strom, který se později stal Bílym stromem Gondoru.

Zkáza Númenoru

Když Ar-Pharazôn zestárnul, začal se obávat smrti a Sauron poznal, že přišla jeho chvíle. Nabádal krále, ať si napadne Valar a získá pro sebe věčný život. Ar-Pharazôn se nechal zlákat a postavil velkou námořní armádu, s kterou roku 3319 Druhého věku vyplul na západ. Vylodil se v Amanu a vojsko pochodovalo na město Valimar. Manwë, pán mezi Valari, volal k Ilúvatarovi, který proměnil tvář světa. Mezi Númenorem a Zeměmi neumírajícich se otevřela propast, svět se otřásl a Númenor se potopil. Sauron přišel o své smrtelné tělo, a tak i o svou schopnost brát na sebe sličnou a okouzlující podobu. Aman i Tol-Eressëa byly navždy odňaty ze světa, jenž změnil svůj tvar a stal se zakřiveným.
Amandil, vůdce Věrných, se vydal prosit Valar o milost, avšak jeho osud není znám. Amandilův syn Elendil, jeho synové a jejich následovníci nicméně unikli z bortícího se ostrova a hnáni prudkým západním větrem dopluli do Středozemě, kde založili království Gondor a Arnor.
Vyhnanci na mořských březích pak už nemluvili o Númenoru, nýbrž jej v quenijštině označovali jako Atalantë, "Padlá" (podobnost se jménem Atlantida je zřejmá; Tolkien sám však prohlásil, že na tento název přišel šťastnou náhodu, odvozením od quenijského kořenu s významem "padlý"). Jiná označení pro padlý Númenor jsou Mar-nu-Falmar ("Země pod vlnami") a Akallabêth ("Padlá" v Adûnajštině).
Celý příběh o vzestupu a pádu Númenoru se vypráví v Akallabêth.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Damned Damned | E-mail | Web | 29. prosince 2009 v 22:06 | Reagovat

tolkien psal dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama